Synagoga

Kdyňská synagoga

Kdyňská synagoga patří k pozoruhodně dochovaným malým synagogám v České republice. Místní židovská náboženská obec ji postavila v letech 1862–1863 na pozemku zakoupeném od kdyňského měšťana Žákavce. Slavnostně otevřena byla 21. ledna 1863. Velkou zásluhu na její výstavbě měly především rodiny Hutterů, Klauberů a Augsteinů.

Budova vznikla v tehdy oblíbeném novorománském stylu, kterému se pro jeho typické oblouky říkalo také „styl kulatých oblouků“. Od počátku k ní patřil sousední dům s bytem rabína a školní třídou v patře. Rodině Augsteinů náležel také rohový dům na kdyňském náměstí, v němž dnes sídlí městská knihovna. Další domy spojené s někdejší židovskou komunitou stávaly v okolí dnešní Americké ulice. Některé z nich ve druhé polovině 20. století zanikly.

Pravidelné bohoslužby se v synagoze konaly do roku 1929, později už jen o velkých svátcích. Naposledy se zde věřící sešli k bohoslužbě v srpnu 1936. Židovských obyvatel ve Kdyni postupně ubývalo: mnozí odcházeli za prací a novým životem do větších měst, například do Prahy, Vídně či Budapešti, někteří i do zámoří. Kdyňská židovská obec byla v roce 1930 sloučena s židovskou obcí v Klatovech.

Do osudu kdyňské synagogy zasáhly i dramatické události roku 1938. Po mnichovské dohodě zůstala Kdyně součástí Československa, nepřipadla tedy k zabranému pohraničí. Právě díky tomu možná synagoga přečkala křišťálovou noc z 9. na 10. listopadu 1938 a nebyla, podobně jako řada synagog na území Sudet zničena.

Za druhé světové války sloužila synagoga jako skladiště. Její budova se dochovala, osud místních Židů však poznamenala nacistická perzekuce. V roce 1942 byli deportováni přes Klatovy do Terezína a odtud mnozí dále do vyhlazovacích táborů. 

Po válce synagogu užívala Církev československá husitská a někdejší rabínský byt sloužil jako kancelář faráře. Po změně vlastníka v 90. letech hrozilo, že bude budova přeměněna na pivnici. Městu Kdyně se ji podařilo získat a postupně opravit. Dnes je synagoga přístupná návštěvníkům, připomíná židovský život ve Kdyni a okolí a díky své akustice slouží také jako koncertní prostor.

V hlavním sále se dochovalo původní zařízení z 19. století. Najdete zde dřevěné lavice, ženskou galerii i svatostánek určený k uložení Tóry. Když zvednete oči ke klenbě, uvidíte malířskou výzdobu Ignáce Hynka Amerlinga.

Jedním z nejzajímavějších míst je suterén pod modlitebním sálem. Dochovala se tu dvě oddělená stará schodiště a podzemní pramen. Podle vzpomínek zde kdysi bývala mikve, lázeň určená k rituální očistě. Její původní nádrž se při obnově nenašla; dnešní mikve proto vznikla nově podle historických vzorů.