Půjdou Hdýnský kolíbat Jezulátko? To zatím nevíme. Ale co víme, je, že...
..na dně jedné krabice horšovskotýnského archivu ležely desítky let schované koledy. Ne ledajaké, ne obyčejné. Doslova ty nejvzácnější. Jaké? No přeci naše. Hdýňské! „Hdýňský dou kolíbat Jezulátko“, „Íštrmenty dou do Betléma“, „Kolednící ze Hdýně“, „Jezulátko ze Hdýně“, „Koleda chudých dětí“, „Koucká polka“, „Vánoce v Koutě“ nebo „Chodská koleda“ – písně, které složil František Xaver Procházka, domažlický rodák, kdyňský řídící učitel a zakladatel kdyňského pěveckého spolku Jindřich Jindřich. Na jeho hudbu navázala slovy jeho dcera Věra Procházková, spisovatelka a milovnice zdejšího kraje, lidových obyčejů a písní. ..
Více se dozvíte tady: Typ: PDF dokument, Velikost: 54.68 kB
Zachráněný sokolský prapor aneb s úctou k předkům
Dlouhá léta ležel na půdě Muzea příhraničí – srolovaný pod oknem a přikrytý igelitem – vzácný sokolský prapor. Vykukující zbytky stříbrných nití přitom prozrazovaly vzácnost, která bývala symbolem národní hrdosti, vlastenectví i síly těla a ducha. Zajímá vás o příběhu praporu víc? Dočtete se zde: Typ: PDF dokument, Velikost: 60.88 kB
80 let vzpomínek, jedna stará půda a truhla plná vzpomínek. V roce 2025 jsme si připomněli 80. výročí konce druhé světové války. Výročí, které si žádálo naši pozornost – nejen tu oficiální, ale i tichou, osobní. Vee Kdyni jsme si toto jubileum připomněli důstojně. A snad o to důstojněji, že to bylo pomocí mezigeneračního propojení. Pomyslně i skutečně. Jedno takové výjimečné setkání proběhlo koncem dubna na staré, krásné půdě Muzea příhraničí. Ten den bylo počasí přesně takové, jaké jsme potřebovali. Vítr čechral větve za okny, kapky deště jakoby v rytmu swingu bubnovaly do střechy, vrzající prkna pod nohama našich malých návštěvníků trefně dokreslovala atmosféru...jaké to bylo? Krásné. Tady si o tom můžete přečíst. Typ: PDF dokument, Velikost: 366.91 kB
